Být prostě sám sebou :)

Leden 8, 2016 Honey Zatím žádný komentář

Být prostě sám sebou

Jednoho krásného dne jsem se rozhodla být konečně sama sebou. Vrátila jsem se do dětských let. Začala jsem být tak trochu blázen… Jak se to projevovalo?

Krok ke svobodě

Nejprve jsem vyhodila všechnu kosmetiku, co jsem doma našla. Ještě mám pořád někde fotku toho obrovského napráskaného pytle, kam by se vlezla v pohodě i mrtvola. Prostě jsem se rozhodla, že z toho nic nepotřebuju. Všechno to ze mně dělá někoho jiného a já už nechtěla být žádnou maskou. I za cenu, že už nebudu tak atraktivní, i za cenu, že se mi třeba někdo bude smát, i za cenu, že budu muset ustát plno dotazů a údivů. A tak jsem si udělala doma místo, rozdala všechny ty věci po svých kamarádkách a ušetřila si několik hodin denně času. Jaká úleva! 🙂

Dalším krokem bylo začít se oblékat tak, jak mě to napadne, jako bych si měla poslepu vybrat ze skříně oblečení a obléci se do něj. A čím to bylo pestřejší a divnější, tím jsem se cítila víc uvolněněji. A když to bylo otrhané a děravé, tím jsem se cítila víc pobaveněji. Nebo jsem se rozhodla si po cestě do práce poskakovat, zpívat nahlas a zubit se od ucha k uchu, prostě dělat to, co se mi zrovna chtělo. A světe div se, v přeplněné spěchající Praze si toho nikdo ani nevšiml 🙂

Časem jsem šla ještě dál a začala jednoduše říkat to, co si fakt myslím a ne to, co “bych měla říkat”. Začala jsem se chovat tak, jak jsem se cítila a ne tak, jak bych se “měla chovat”.  Začala jsem méně pracovat a dělat si více potěšení, radosti a chvilek pro sebe. Nakonec jsem dala i výpověď. V práci, kterou jsem dělala, jsem to totiž vůbec nebyla já.

Masky

Každý z nás nosí nespočet masek. Nejen těch kosmetických z make-upu a řasenky. Někdo je vážená panička, někdo velmi důležitý manager, někdo sebeovládající se matka, někdo je “hrozně v pohodě”… Každý si nosíme nespočet masek s sebou a měníme je dle aktuální potřeby – v práci, doma, s přáteli, v obchodě, ve škole… A pod všemi těmi maskami je naše základní maska, která nás chrání před vším tím iluzorním nebezpečím světa. Je to maska moderního člověka.

Moje maska ze mně měla dělat normální upravenou ženu odpovídající normám a aktuálním trendům, která by dokonale zapadla do společnosti a byla co nejméně vidět. (Mimochodem to je asi běžná maska každé ženy.) Co by proboha řekli lidi, kdyby viděli, že mám nedokonalou pleť nebo kruhy pod očima? Co by proboha řekli na ulici, když bych neměla sladěnou kabelku a boty? Co by si proboha pomysleli v práci, když bych řekla šéfovi, že si myslím, že to všechno dělá blbě? Nebo co by si ostatní mysleli, kdyby mě viděli si poskakovat, když mi už dávno není 5 let? Prostě jsem se na názory druhých jednou konečně vybodla. Začala jsem se více smát a více dělat to, co fakt dělat chci. Rozhodla jsem se být šťastná… 🙂

S láskou Honey

Štítky:, ,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

five × three =