Naše pravé já aneb být sám sebou

Leden 10, 2016 Honey Zatím žádný komentář

Sám sebou

Když jsem se rozhodla, že budu sama sebou, jak jsem psala v minulém článku, znamenalo to dvě věci. Zaprvé zbavit se všeho, čím nejsem. Zadruhé být všechno, co jsem. Zní to jednoduše a docela logicky, věc se má ale tak, že dnes téměř nikdo z nás neví doopravdy, kdo jsme a kdo ne. Nevíme, co znamená být sám sebou. Nejsme to, co si myslíme, že jsme (jak říká Sok z knihy a filmu Pokojný bojovník).

Co si většinou myslíme, že jsme:

  • naše minulost, naše zkušenosti, naše prožitky, zážitky
  • náš vzhled, naše pohlaví, naše národnost, naše tělo, náš věk, naše jméno
  • naše vzdělání, naše výchova, naše kariéra, naše vědomosti, naše znalosti, naše vrozené vlohy, naše povaha
  • naše životní situace, naše finanční situace, naše přesvědčení, víra, naše myšlenky, naše emoce atd…

Vypadá to, že se člověk musí zbavit pěkné spousty věcí, aby začal být skutečně sám sebou. Pravda je, že si to stačí jenom uvědomit.

Co opravdu znamená být sám sebou

Co nám pak nakonec ale zůstane, když si uvědomíme, čím doopravdy nejsme? Naše pravé já. To, čím jsme byli, než jsme dostali toto tělo. Něco, čím zůstaneme i po smrti, až tělo zase odevzdáme. Něco, co budeme pořád my i bez všech těch věcí, kterými si nyní myslíme, že jsme. Respektive jediné, co zůstane, je bytí. A bytí nemůže být nikdy nešťastné a nespokojené, naopak – nic úchvatnějšího neexistuje. Nic nás nemůže naplnit více. Nic nás nemůže učinit šťastnějšími. Je to naše pravá podstata. Hodně štěstí s objevováním! 🙂

Štítky:,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

3 × 1 =