Pocit

Květen 10, 2016 Honey 2 komentáře

Někdy cítím zvláštní pocit.

Je to jako těžká vůně letního podvečera nebo čerstvost letního rána, jako procházka po svěží jarní trávě za hřejivých paprsků slunce nebo radostné hopsání po měkkém lesním paloučku za překrásného zpěvu ptáčků. Je to jako poslouchat bublající potůček nebo šumění korun stromů v lehkém vánku.

Má to nádech vzrušení, podobné okamžikům před prvním milováním s novým člověkem, je to silná přitažlivost k něčemu neznámému, co mě chce přesáhnout.

Je to natěšení a radostné očekávání něčeho výjimečného. Je to hluboký pocit v srdci, který nemá žádné dno, je to jako ponoření se do nekonečného oceánu slasti a uspokojení, jako věčný okamžik lásky.

Je to tak silné spojení s přírodou, jako bych se přírodou sama stávala. Pocit rozpuštění, odevzdání a splynutí.

Je to tak maximálně naplňující pocit, jako by se mi chvěly všechny částečky v těle, jako bych začala zářit a rozpínat se do celého prostoru.

Okamžik, kdy přestává existovat čas, kdy na hodinách přestává záležet.

Nádech dojetí, které ve mně vyvolává silnou touhu smát se a plakat zároveň, jako by se roztančilo celé moje vnitřní tělo a jeho prostor se začal rozšiřovat.

Pocit, že jsem větší než moje hmotná schránka, že přerůstám hmotný svět a moje já se vznáší ve vzduchu, tančí s větrem a vpíjí se do všeho kolem.

Neuvěřitelně silný moment, který vyvolává dojem věčného klidu. Jako bych se celý život něčeho obávala, a pak se ukázalo, že to byl jen sen.

Jako bych celý život trpěla a trápila se, a pak se probudila a celou by mě naplnila úleva a mír. Jako bych se vysvlékla z těžké kůže nebo vymanila ze sevření obručí a poznala, že mé tělo umí létat.

Jako bych se celá proměnila v něco neuvěřitelně krásného a laskavého.

Jako by mě pohltila láska a já se stala její součástí…

S láskou Honey

 

2 Comments on “Pocit

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

1 × two =